Reverzační jev
Reverzační jev je jev ovlivňující podzvukově konstruované řídící aerodynamické prvky letounu. Převážně se s ním setkáváme u výškového kormidla, ale může se objevit na všech řídících plochách, při letu vysokou rychlostí. Jeho efektem je obrácení smyslu působení řídících ploch, což může poměrně výrazně znepříjemnit život pilotovi, kdy po přitažení řídicí páky začne letoun místo stoupání klesat.
Příčinou reverzačního jevu je vzájemné působení aerodynamických a elastických sil (tzv. aeroelastické síly). Ty při překročení určité konstrukční rychlosti letounu začnou převyšovat nad tuhostí konstrukce, která se začne kroutit. Vychýlí-li při této rychlosti pilot řídící plochu, dojde jejím působením ke zkroucení konstrukce křídla či ocasní plochy takovou měrou, že síla působící na stabilizátor mnohonásobně převýší sílu na samotné řídící ploše (vektory sil vůči sobě svírají úhel 180°), což způsobí obrácení účinku řízení.
Řešení:
Vyztužení konstrukce:
- Hmotnostně nevýhodné.
- Jediné možné řešené pro ovládací plochy na křídlech.
Plovoucí výškovka:
- Vodorovná ocasní plocha zavěšená na otočném hřídeli
- Celá její plocha působí jako výškové kormidlo
- Absence stabilizátoru = absence reverzačního jevu
Výškové kormidlo typu "kachna":
- Plovoucí výškovka umístěná v přední části trupu před hlavní nosnou plochou.
- Způsobuje nestabilitu => vyšší obratnost.
- Ručně neuřídítelné => nutnost použití elektronického řídícího systému fly by wire.
U svislé ocasní plochy, respektive u směrového kormidla, reverzační jevy řešit nemusíme, jelikož se při letu vysokou rychlostí při pilotáži nepoužívá a v nízkých rychlostech reverzační jev nevzniká.